Jak dlouho budou opatření trvat? Nákaza s tak dlouhou inkubační dobou nepomine hned. Jsem hrdý, že jsem příslušníkem národa, který se dovede semknout, když je nějaké všeobecné ohrožení. Pokud vím, tak až na výjimky (ale někdy dost drsné, které by měly být posuzovány jako trestný čin) obyvatelé ČR jsou ohleduplní, zásobují zdarma rouškami potřebné, pomáhají nakupovat nemocným, venčí jim domácí mazlíčky a obstarávají domácí zvířata a pomáhají jak mohou i s rizikem, že se mohou nakazit. Za to jim patří velké poděkování. Zatím stav karantény trvá pár dní a je otázkou, jak dlouho bude ještě trvat.
Faktory ovlivňující délku karantény
S touto ohleduplností to může být poměrně rychlé, ale nelze počítat, že se uvolní všechna omezení. Stav karantény může být trochu uvolněn podle Prof. Primuly v půlce dubna. Je jasné a zákonité, že do té doby počty detekovaných případů budou stále stoupat. Není to důvod k panice. Lidi jsou už nakažení dávno a u každého je jiná inkubační doba. Takže „dojíždí“ nakažení ještě z doby před vyhlášením karantény. Potenciál počtu nakažených pro ČR při těchto opatřeních, při stejné metodice jejich detelkce a pokud se nestane něco nepředvídatelného je 10 až 11 tisíc nakažených. Na jednoho detekovaného nakaženého totiž může být až dalších 999 již nakažených, u kterých probíhá nákaza úplně bez příznaků anebo v mnohem mírnější podobě. A ČR má přibliženě 10 750 000 obyvatel. Takže pak už není koho nakazit. A do těch 10 000 se dostaneme přibližně do 3 měsíců.
Uvolňovat karanténní opatření se musí pozvolna. Jakmile bude několikadenní pokles detekování nových případů, je čas na uvolnění. Nebylo by žádoucí, abychom nákazu úplně zastavili. Museli bychom se úplně izolovat od okolního světa, protože by docházelo k reinfekci z okolních oblastí a sk aždou reinfekcí vzrůstá pravděpodobnost mnohem zhoubnějšího průběhu onemocnění. Zpomalení počtu nakažených je důležité, aby těm těžce postiženým mohlo být skutečně účinně pomoženo. Těžce postižených po nějaké době bude ubývat, protože dodržování již zavedených opatření snižuje invazivní dávku a tím činí průběh onemocnění mnohem méně nebezpečným. Ideální bude, když se lehce nakazí každý. I obyvatelté nejzapadlejší samoty. A cesta k tomu je jednoduchá. Dodržování protinákazových opatření a současně pracovat na zvýšení své odolnosti.
Prognóza
Jakmile budou uvolněny kapacity zdravotnických zařízení od nejtěžších případů a bude počet nakažených trvale klesat, je čas na další a další uvolňování restrikcí. To nejhorší by mohlo pominout během 3 následujících týdnů, kdy se dostaneme počtem nakažených možná přes 10 000. Po dalších 2 až 3 měsících by mohla být prakticky všechna vnitrostátní omezení zrušena s výjimkou nošení roušek do obchodů a na akce s větším množství lidí, protože velkou neznámou je, jak se to bude vyvíjet v okolních státech. I když populace ČR bude prakticky přirozeně proimunizována, je nutné dodržovat opatrný přístup k cizincům. V tak obrovském počtu nakažených po celém světě se může objevit mutace viru a pokud získá novou antigenní strukturu, tak by přirozená imunizace nemusela obyvatele ČR ochránit. Mutace obecně jsou velmi málo pravděpodobné, zhruba jako hlavní výhra v Eurojackpotu. Ale občas někdo tu výhru vyhraje. Vakcína tu bude nejdříve za 9 měsíců a může být následkem mutace viru k ničemu, navíc nelze vakcinovat již nakaženého, mohlo by to vyvolat onemocnění a ve velice bouřlivé formě. Jinými slovy, vakcina by mohla zabíjet ty, ktečí mají virus v sobě. A za 9 měsíců již nebude, vzhledem k infekciozitě viru, koho vakcinovat. Cesta přirozené imunizace omezováním invazivních dávek viru uvolňováním protinákazových opatření je cestou nejjednodušší a taky nejlevnější.
Zpět na aktuality >>>>>