Tento článek z druhé dekády března 2020 má spíš muzejní hodnotu. Ale ponechávám, protože vše bylo předpovězeno. Nejsem věštec, ale předpovědi vycházejí ze znalostí chování obdobných virů. Vše je ve vysokoškolských učebnicích.
V grafu celosvětového výskytu je uvedena denní dynamika detekce nakažených virem COVID-19 . Sledování nakažených novými metodikami způsobuje jen zmatek, proto graf už ztratil smysl, je naprosto zkreslený. Celosvětovou situaci mapuje skvěle Johns Hopkins CSSE A zmatek se v tom dělá ještě víc. Rozhodnutí, že se budou zveřejňovat jen případy těžkého průběhu onemocnění, aby se neobjevila panika, může mít přesně opačný účinek. Navíc se tím opticky zvýší mortalita, která může více vyděsit než počet nakažených lehčí formou onemocnění. A může také vést k rychlejšímu šíření viru v populaci.
A již se stalo. Uzavírání celých krajů sice zpomalí další vývoj, ale ten, jak je vidět na všech grafech, přešel do exponenciálního růstu a již existuje jen málo zemí, kde ještě nebyl virus detekován. Vlády, než by kompenzovaly ztráty v souvislosti se zamezením pohybu lidí do rizikových zón, raději budou utrácet miliardy za ošetření a protinákazová opatření, která přichází s křížkem po funuse. Chtít po někom, aby se ekonomicky dobrovolně sám ve prospěch ostatních zlikvidoval je zhovadilost. Na to existuje právě vláda, která dlouhodobě vybírá od těchto lidí nemalé peníze a měla by jim to také v takovýchto situacích vrátit. Místo toho jen zákazy, pokuty a tresty. Takhle se chová špatná vláda. Navíc pokud virus nezmutuje do neškodné formy a sám své šíření nezastaví, dá se očekávat, že pandemie tu bude 2 roky.
Co je potřeba vědět
Myslím, že je na místě potřeba spíš vysvětlit, že pro většinu obyvatel nepředstavuje tato nákaza až takové ohrožení. Těžký průběh nemoci má podle posledních zjištění pouze 5 % z nakažených. A také není důvod, proč by se měli lidé předzásobit potravinami. Naopak díky domácí karanténě mohou být obchody s minimem lidí a přeplněnými regály se zbožím. Nákupní horečka těchto dní spíš přispívá k snadnějšímu přenosu viru z dárce na příjemce.
Smrtnost – mortalita není strašák
Mortalita je relativně stabilní ukazatel, který by se měl s časem spíše snižovat, ale neustále roste, a podle ní lze dedukovat, že počty nakažených vytrvale stoupají i v Číně a tisícovky nakažených roznášejí virus dále. Je dobré si uvědomit, že první případ nakažení byl v Číně zaznamenán již v prosinci minulého roku a průběh nákazy víc než měsíc vypadal, jako nyní v Evropě anebo v USA. V Itálii již došlo k exponeciálnímu navýšení a další Evropské země ji následují. Nyní tiká inkubační doba pro další nakažené.
Ve skutečnosti jsou čísla mnohem vyšší, protože v všech postižených zemích jsou sledovány a laboratorně potvrzeny pouze těžké případy nakažení. Většina nakažených se nemusí také na lékařskou pomoc vůbec obrátit v domnění, že prodělávají klasickou chřipku anebo prostě ze strachu před restrikcemi, které jsou pro Evropana dost nepříjemné. Pokud by se zahrnuly do statistik všechny případy nakažení, tak mortalita této nákazy bude velice nízká.
Proč nelze příliš věřit číslům
A myslím, že i samotní obyvatelé Číny mají strach svěřit svůj život provizorním nemocnicím v tělocvičnách, kde více nakažení dotují virem méně nakažené. A víra v medicínu dostala vážnou trhlinu po úmrtí některých ošetřujících lékařů a zdravotního personálu. Proto počet zjištěných nakažených relativně klesá a tím jsou zkreslené údaje o úmrtnosti. Do lékařské péče se svěřují již jen pacienti ve velice těžkém stavu. Mortalita viru může být potencována mimo jiné zamořením ovzduší smogem. Díky epidemii v Číně se pročistilo ovzduší. U řady nakažených se příznaky onemocnění vůbec neobjeví anebo nejsou nebezpečné. Ale druhý případ znamená, že přenášejí virus dál, a jsou tedy mimo kontrolu. Znovu opakuji, je mnohem vyšší počet nositelů této nákazy a pokud se zahrnou do statistiky, tak mortalita klesá hluboko pod mortalitu sezónní chřipky.
Dosavadní opatření
Omezení migrace
Byly už naprosto bezprecedentně odizolovány desítky miliónů obyvatel čínských měst, nyní jsou v karanténě i města v Evropě nebo v USA s cílem zamezit šíření viru do okolních distriktů. Toto opatření je sice účinné, ale šíření viru nemůže zabránit, pouze zpomalit. Za prvé přišlo pozdě, kdy je již virus ve všech světadílech. Dramatický vzestup nakažených v Itálii, Německu, Francii, Španělsku, Švýcarsku nasvědčuje, že se již virus v Evropě vymyká kontrole stejně jako v Jižní Koreji, kde protinákazová opatření jsou na nejvyšší úrovni. A vzhledem k oblibě cestování jako životním stylu značné části lidské populace, je prakticky nemožné vzniku pandemie zabránit.
V ČR je na prvním místě exponenciální růst počtu nakažených na severu Itálie. Díky jarním prázdninám bylo 30 000 návštěvníků z ČR v Italských Alpách a tisícovky navštívily i města jako je například Miláno. A již se tato teorie potvrdila. V ČR se objevily první případy zavlečené z Itálie začínají se objevovat další. Není potřeba panikařit, průběh choroby je u většiny nalažených jen mírný a bohužel je potřeba počítat s tím, že šíření je nemožné zastavit. Prezident USA Donald Trum sebevědomě prohlásil, že se jich to v podstě netýká, že mají největší odborníky na nákazy na celém světě. Ale čísla nově nakažených v USA ho usvědčují z naprosté naivity. V každém případě, tato infekce bude obrovskou ranou ekonomice zúčastněných zemí.
Vyhledávání nakažených
Opatření typu sledování teploty lidí na letištích je jen symbolické opatření, protože nárůst teploty přichází až dlouho po nakažení. Inkubační doba je jeden až dva týdny a během té doby už se virus přenáší na další hostitele vzduchem, kontaktem anebo zpostředkovaným kontaktem (kliky, zábradlí, madla apod.). Situaci zkomplikovala skutečnost, že probíhaly oslavy nastupujícího roku železné krysy (25.1.2020) doprovázené obrovskou migrací lidí. Teď čínké úřady ženou lidi do práce. V Evropě mají zase děti prázdniny, tak za odměnu do zahraničí. Mamutí výletní lodě jsou doufám už pod kontrolou, také se zasloužily na přenosu mezi kontinenty.
Největší rizika přenosu
Ještě větší nebezpečí představuje železniční doprava, kterou se přesunuje obrovské množství lidí. Přeplněné nádražní haly jsou velkým rizikem. A pokud se tam projde jedinec schopný nakazit, nikdy všechny potencionálně nakažené nemohou dohledat. Na lodi a v letadle jsou seznamy cestujících, ale vlak je většinou anonymní. Hromadná autobusová a tramvajová doprava se vyprazdňují, lidé jezdí vlastními auty. Mimo velkého zahuštění provozu se stejně všichni sejdou na čerpací stanici, kde se zastavují na jídlo řidiři kamionů křižujících každodenně celou Evropu. Jedinou cestou ochrany je zvýšení přirozené odolnosti. Všechna dosavadní opatření pouze zpomalují šíření viru, ale pandemie je nevyhnutelná. Už jen proto, že onemocní pouze přibližně 3 lidé z desíti, kteří byli v kontaktu se zdrojem nakažení. Ti zbývající jsou pro virus konečná, ale mezi nimi jsou i lidé, kteří mají jen slabé příznaky a stávají se přenašeči. A ty uhlídat prostě nelze.
Příznaky
Jako při běžné chřipce. Únava, bolesti ve svalech a kloubech, bolesti hlavy, bederní oblasti páteře, počáteční kýchání, vodnatý výtok z nosu a očí, rychle nastupující suchý dráždivý kašel, potíže s dýcháním. Při bezhlavém tlumení horečky za každou cenu – smrt následkem selhání plicní ventilace. Stejně jako kdysi u SARS. Dochází i k selhání ledvin. Smrtelně onemocní především jedinci nad 48 let, mladší jsou více imunní, ale to se může časem změnit a tak by to i mladí neměli podceňovat. Většina nakažených neví o tom, že jejich obtěžující příznaky jsou vyvolány COVID-19. Teprve při zatížení organismu nemoc propukne. Ale třeba i následkem stresu.
Mnohem větší zátěží může být nucená dlouhodobá karanténa. Je sice pěkné, že si prodloužíte dovolenou na Tenerrife anebo někde v horském hotelu, ale jste minimálně 14 dní zavřeni v jednom pokoji bez vycházek. A tento stres může vyprovokovat manifestaci onemocnění. Spíš jsou nebezpečnější karanténní opatření než samotné onemocnění. Proto umírněnost v cestování v této chvíli je hlavní prevencí před nakažením sebe a hlavně těch ostatních, kteří díky svému zdravotního stavu anebo stáří riskují kvůli uspokojení ega někoho jiného svůj život.
Velkým problémem se může stát superinfekce v souvislosti se souběžným šířením sezónní chřipky. Současně se neuplatní, ale velké problémy může přinést nákaza koronavirem přenesená na člověka, který chřipku třeba před 2 týdny prodělal. Imunitu má totiž na velice nízké úrovni vyčerpanou bojem s chřipovým virem. V tom případě může mít koronavirová infekce těžký průběh. A faktory šíření jsou u chřipky i koronaviru mimo jiné závislé i na počasí, na které jsme měli v poslední době štěstí. Po změně počasí může být vše jinak. Ve vnějších prostorách je šíření viru málo pravděpodobné. Jen v případě inverze a bez silnějšího větru a na místech pohybu velkého množství lidí. Mnohem horší jsou však uzavřené prostory.
Co lze očekávat
Citliví jsou jedinci s oslabenou imunitou, ve stresu, zatížení chronickým onemocněním, se sníženou odolností. Tam může mít viróza smrtelný průběh. Není tak smrtící jako dříve SARS anebo MERS (kterým se hodně podobá). Na rozdíl od chřipky, kde je inkubační doba ve dnech, tento virus se projeví až po více než 10 dnech. Během té doby, ještě v inkubačním stadiu, je ale nositel pro ostatní infekční. Proto se dá očekávat, že epidemie v Evropě i v jiných čátech světa teprve nastane. Již se stalo.
Proč nelze infekci zvládnout
S kolika lidmi byl jeden nakažený v kontaktu během posledních 5 dní, než se objevily u nositele první příznaky, si určitě dovedete představit. Přímo ideání množírnou jsou, mimo čekáren ve zdravotnických zařízeních (ať mi odpovědní prominou, ale zvát v této době zdravé lidi na vyšetření anebo dokonce na vakcinaci je tak trochu bezohlednost), pak především výtahy a také tržiště, velká nákupní centra, obchodní domy a haly nádraží. Ale spolu se šířením viru z hotitele na hostitele se snižuje jeho patogenita. Během několika měsíců to může být (ale taky nemusí) běžné infekční onemocnění, sice nepříjemné, ale ne nebezpečné. Zatím ovšem mortalita spíš roste, ale to bude na vrub nepodchyceným lehkým případům onemocnění.
Teď je cestou jak neonemocnět zvýšení odolnosti a posílení imunity. A na to existují spolehlivé prostředky obecně zvyšující odolnost a v případě jakýchkoli nákaz šířících se po sliznicích zastavují další šíření viru do nitra organizmu a brání i uvolňování do okolí. Organizmus, který se s virem setkal neonemocní a při tom zahajuje tvorbu specifických protilátek a tím probíhá přirozená vakcinace. Pokud jsou virové částice takto zachyceny na sliznicích, nehrozí další riziko přenosu. A virus spolu s navázanými protilátkami je zlikvidován makrofágy na sliznicích.
Původ viru
Původní virus zřejmě vznikl rekombinací a přenosem z nějakého poikilotermního – teplokrevného zvířete (odhadoval bych to na ty netopýry, které v Číně konzumují) na člověka. Obrovským pomocníkem pro vznik nového kmene je paracetamol, u kterého byla prokázána mutagenní aktivita na genom virů (článek již před lety musel být na popud „vyšší moci“ stáhnut z webu již po 14 dnech) a který je široce a po celém světě používán pro snižování teploty při horečce a tlumení obtěžujících příznaků. A pasážováním přes člověka se virulence viru pro člověka zvyšuje. Jinými slovy, jak se začne šířit z člověka na člověka, jeho schopnost nakazit roste, ale současně se snižuje mortalita – schopnost usmrtit hostitele. V současnosti mortalita spíše roste, což je zaviněno tím, že se neprokazuje nákaza u lidí s mírnějšími příznaky onemocnění a do statistiky jdou pouze lidé s těžkým průběhem onemocnění, s respiračními obtížemi.
Utajená rizika
Virus je prakticky na všech kontinentech s výjimkou, jako obvykle, Antarktidy. Většina zejména středo a severoafrických zemí je velice chudých, často přelidněných a na pokraji občanské války. A čínské zájmy zasahují i Afriku, zejména v těžebním průmyslu pracuje až milion čínských dělníků a inženýrů. Ideální prostředí pro šíření podobných nákaz. Mohou tam umírat i tisícovky nakažených a přičte se to třeba hladomoru anebo jiným infekcím.
Vyvstává další nebezpečí v podobě přenosu v souvislosti s uprchlickou krizí. Veškerá opatření v případě nákazy s delší inkubační dobou sice proces šíření zpomalí, ale bohužel nezastaví. Na vakcínu nelze příliš spoléhat, protože proti rýmě, kterou mimo jiné způsobují koronaviry také, se účinnou vakcínu vytvořit nepodařilo. A pokud se podaří ji přece jen vytvořit, bude k dispozici nejdříve za 18 měsíců. Jedinou cestou ochrany je zvýšení nespecifické odolnosti a dodržování hygienických opatření.
Konejšení
Počáteční tvrzení, že v ČR nejsou podmínky pro šíření koronaviru byly velice zavádějící. V čem jsou podmínky u nás odlišné od Francie, Německa anebo kterékoli jiné země? Pravda je taková, že pokud COVID-19 nezmírní patogenitu, která vypadá, že skutečně klesá, více nakažených nemá dramatické symptomy, tak nexistuje způsob, jak zabránit šíření viru v populaci ČR. Jen to možná nebudeme vědět. Budeme to považovat za šíření běžné sezónní chřipky. Od 8. prosince 2019 do půlky ledna 2020 se i v Číně nic nedělo. Ojedinělé případy detekování nemocných. Ale od té doby se hodně změnilo. Typický schodovitý nárůst nakažených, typický pro nákazu s delší inkubační dobou. Podle šíření viru v Číně je typická linka šíření přes cestování po železnici.
Roušky nejsou bariérou pro šíření viru. Pouze šíření zpomalují stejně jako ostatní opatření. Není vyloučeno, že k nakažení dojde i přes sliznice oka, takže k roušce by byly potřeba i přiléhavé brýle. A v demokratické zemi jsou opatření, jaká byla učiněna v Číně naprosto nemyslitelná. Proto nabádání k opatrnosti je to nejlepší, co mohou orgány státní zprávy udělat a ne tvrdit, že jsme v bezpečí. To je možné snad jen v té Mimoňi anebo kdekoli jinde na vesnici, kde je nízká hustota osídlení, ale i tam musí nakoupit ve větším obchodě. Inkubační doba tiká. Je potřeba říct na rovinu, že každý občan v tomto státě se dříve nebo později s virem setká. Čím později, tím lépe, poskytuje to možnost oslabení patogenity viru. Ale lhaní způsobem, že se upravují statistiky výskytu tím, že budou hlášeny jen těžké případy a ty lehké ne, paniku spíš posílí. Občané nejsou až tak blbí.
Spoléhat na účinnou léčbu je dost naivní. Nejsou dostatečné zásoby potřebných antivirotik pro všechny. A v případě skutečné pandemie je otázka, jestli budou kapacity zdravotnických zařízení stačit. Proto je jen rozumné být opatrný a zbytečně nenavštěvovat rizikové lokality a hlavně posilovat svoji odolnost, nespecifickou imunitu. Už jenom tím, že vyrazíme na výlet do přírody a ne na celý den do nákupního centra.
Pravděpodobný vývoj
Koronavirus dnes obyčejné rýmy byl v minulosti v původní podobě nepochybně smrtící. Přírodním výběrem lidská populace získala rezistenci, odolnost a dnes je to jen nepříjemné a obtěžující dočasné onemocnění. Důkazem je nebezpečnost tohoto onemocnění třeba pro Inuity (Eskymáky), pro které může rýma znamenat také smrtelné ohrožení. Nikdy se s tímto virem nesetkali a nemají téměř žádnou odolnost.
Infekční dávka a inkubační doba
Virus COVID-19 navzdory všem snahám se bohužel zastavit již nedá. Při takto dlouhé inkubační době, která je závislá na infekční dávce, to není v této chvíli prostě možné. Při malé dávce viru (na sliznice se dostanou jen jednotlivé virové partikule) může nemoc propuknou až skutečně po více než 3 týdnech inkubační doby. Pokud je ovšem dávka virových částic vysoká (sliznice jsou napadeny současně statisíci virových partikulí), tak se inkubační doba zkracuje třeba na dva dny. Odhadem onemocní tak tři osoby z deseti nakažených. Ostatní se s nízkou infekční dávkou díky přirozené odolnosti vyrovnají a vytvoří příslušné protilátky, přirozeně se imunizují. Virus COVID-19 se během několika měsíců (ještě do vytvoření vakcíny) rozšíří po celé lidské populaci, kdy může být pozitivních na protilátky až 90% lidské populace. Snahy o zamezení šíření jen zpomalí jeho postup, ale nezastaví.
Není v zájmu žádného patogenního organizmu, aby zabil svého hostitele. Takže se postupně bude nebezpečnost viru postupně snižovat. Zároveň se budou uplatňovat mutace, které jsou při takovém množství nakažených velice pravděpodobné. Mohou velice pravděpodobně zeslabit patogenitu viru, protože naprostá většina mutací je nevýhodných pro nositele. Bude se snižovat mortalita. Vyvíjí se nejen virus, ale i jeho hostitel. Stačí, aby se přenesl COVID-19 na nějaké zvíře, kde ztratí patogenitu pro svého původního hostitele, dojde k jeho atenuaci – zeslabení a zpětným přenosem zase zpět, se nový kmen viru stane něco jako očkovací látkou. Tímto způsobem se i dříve vakciny vytvářely. A stane se jedním z desítek virů, které parazitují na člověku bez toho, aby mu vyvolal jakékoli patrné symptomy.
V souvislosti s mutacemi genomu viru však existuje možnost, sice mnohem méně pravděpodobná, ale reálná, že se objeví kmen mnohem patogennější. Múže být ještě nakažlivější anebo dokonce více smrtící. Proto neuváženě neužívejte léky, které virus nezbíjejí a jen mírní některé symptomy za cenu zvýšené mutagenní zátěže. Jsou to léky, které se používají na horečku a proti bolesti. Tlumit horečku, kdy tělesná teplota nepřevyšuje 39°C, je naprostý nesmysl, protože tělo při horečce nejefektivněji vytváří protilátky a mimo jiné paměťové buňky, které zajistí dlouhodobou imunitu. Někdy i trvalou, doživotní.
Co kdyby se podařilo v některé zemi skutečně nákazu zvládnout?
I kdyby se podařilo utlumit šíření viru COVID-19 v Evropě i jinde ve světě, pak by se Čína, Indonézie, Afrika i další země jihovýchodní Ázie a dnes už i některé Evropské země staly trvale rizikovou a uzavřenou oblastí, protože toto ohnisko nákazy již nelze dostat úplně pod kontrolu a v odlehlých oblastech se může virus trvale vyskytovat už u odolné populace. O ekonomických důsledcích není potřeba ani mluvit.
Do kontaktu s virem se během několika měsíců dostane do kontaktu každý Evropan. Jen přibližně u 30% z nich vypukne onemocnění a to v 19 případech z dvaceti v lehké formě.
Posilováním přirozené odolnosti, zbytečně se nestresovat a aktivně zapojit své tělo do boje s původcem můžeme dosáhnout toho, že nemusí onemocnět vůbec nikdo anebo jen lehkou formou. A tento recept je univerzální pro každou nákazovou situaci.